Množství světla pro rostliny - jednotky osvětlení pro rostliny

Kolik světla potřebují rostliny? PPFD, PPF a DLI jednoduše

Kolik světla rostlina potřebuje? Mohlo by se zdát, že čím více světla, tím lépe, ale ve skutečnosti má každý druh jiné nároky. Málo světla může vést ke slabému a pomalému růstu, příliš vysoká intenzita naopak může rostlinu stresovat.

Při pěstování pod umělým osvětlením proto nestačí sledovat pouze příkon svítidla ve wattech. Důležité je vědět, kolik světla svítidlo vytváří, kolik ho skutečně dopadá na rostliny a jak dlouho během dne svítíme. K tomu slouží především hodnoty PPF, PPFD a DLI.

PPF: kolik světla svítidlo vytváří

PPF (Photosynthetic Photon Flux) udává celkové množství fotosyntetických fotonů, které světelný zdroj vyprodukuje za jednu sekundu. Udává se v µmol/s.

PPF je tedy především údaj o samotném svítidle. Neříká nám ještě, kolik světla skutečně dopadne na konkrétní rostlinu. Světlo se totiž rozprostírá do určité plochy a výsledná intenzita závisí také na konstrukci svítidla a jeho vzdálenosti od rostlin.

PPFD: kolik světla dopadá na rostliny

Pro samotné pěstování je proto velmi důležitá hodnota PPFD. Ta vyjadřuje, kolik fotosyntetických fotonů dopadá každou sekundu na určitou plochu a udává se v µmol/m²/s.

Rozdíl mezi PPF a PPFD si můžete zapamatovat jednoduše:

PPFD není pod celým svítidlem stejné. Mění se podle vzdálenosti od světla, jeho konstrukce, optiky a místa na pěstební ploše. Proto jsou při výběru pěstebního světla užitečné PPFD mapy, které ukazují rozložení intenzity na osvětlené ploše.

A co luxy?

S hodnotami v luxech se setkáte hlavně u běžného osvětlení. Lux totiž zohledňuje především to, jak světlo vnímá lidské oko, a proto je vhodný například při hodnocení osvětlení domácnosti nebo pracoviště.

Pro pěstování rostlin ale není ideální. Dvě světla mohou mít podobnou hodnotu v luxech, ale odlišné spektrum a množství fotosyntetických fotonů. U pěstebního osvětlení je proto vhodnější pracovat především s PPF a PPFD.

Kolik PPFD rostlina potřebuje?

Jedna univerzální hodnota pro všechny rostliny neexistuje. Sazenice nebo rostliny přirozeně rostoucí ve stínu mají jiné požadavky než dospělé světlomilné rostliny.

Potřebná intenzita závisí především na:

• druhu a odrůdě rostliny
• fázi jejího růstu
• délce svícení
• množství přirozeného denního světla
• dalších podmínkách, jako je teplota, zálivka a výživa

Proto není vhodné hledat co nejvyšší PPFD. Cílem je najít intenzitu odpovídající potřebám konkrétní rostliny a zároveň zohlednit, jak dlouho bude světlo během dne zapnuté.

Co se stane, když je světla příliš mnoho?

Rostlina dokáže za určitých podmínek využít jen omezené množství světla. Při dalším zvyšování intenzity se přínos postupně snižuje a při příliš silném osvětlení může dojít k fotoinhibici, kdy rostlina nedokáže nadbytek světelné energie efektivně využít.

Na rostlině se mohou objevit například:

Tyto příznaky ale nemusí automaticky znamenat problém se světlem. Podobně se mohou projevit také chyby v zálivce, výživě, teplotě nebo dalších podmínkách.

Je „tip burn“ spálení světlem?

Ne. Tip burn není totéž jako poškození rostliny příliš vysokou intenzitou světla. Jde o fyziologickou poruchu, která se může objevit například u salátu a souvisí s nedostatečným přísunem vápníku do rychle rostoucích mladých pletiv.

Intenzivní světlo a rychlejší růst mohou za určitých podmínek riziko tip burn zvýšit, ale původní vysvětlení, že rostlina kvůli světlu přijme příliš mnoho minerálů a následně se „spálí“, není přesné.

Jak vysoko umístit pěstební světlo?

Univerzální vzdálenost mezi světlem a rostlinou neexistuje. Malá pěstební žárovka může vyžadovat úplně jinou vzdálenost než výkonný LED panel.

Při umístění světla proto sledujte především:

• doporučenou vzdálenost od výrobce
• PPFD mapu konkrétního svítidla
• požadavky pěstované rostliny
• velikost a rovnoměrnost osvětlené plochy

Při přiblížení svítidla se obvykle zvyšuje PPFD, ale zároveň se může zmenšit rovnoměrně osvětlená plocha. Není tedy cílem dostat světlo co nejblíže, ale najít vzdálenost, při které rostliny dostanou vhodnou a pokud možno rovnoměrnou intenzitu.

U LED navíc není vhodné řídit se pouze teplotou. I když listy necítí nadměrné teplo, intenzita světla může být stále příliš vysoká.

Nestačí PPFD. Důležitá je také doba svícení

PPFD nám říká intenzitu světla v daném okamžiku, ale rostlinu zajímá také celkové množství světla, které dostane během dne. K tomu slouží DLI – Daily Light Integral.

Představme si například, že na rostlinu dopadá PPFD 300 µmol/m²/s:

Přestože je PPFD ve všech případech stejné, rostlina během dne dostane výrazně odlišné množství světla. Proto je při nastavování osvětlení vhodné uvažovat intenzitu a dobu svícení společně.

Více o DLI a jeho výpočtu najdete v našem článku Kolik světla potřebuje rostlina? Jednoduchý průvodce DLI.

Jak zjistit PPFD u vlastních rostlin?

Nejjednodušší orientaci poskytne PPFD mapa konkrétního svítidla. Ukazuje, jaká intenzita dopadá na různá místa pěstební plochy při určité vzdálenosti od světla.

Pokud chcete znát skutečné hodnoty přímo ve svém pěstebním prostoru, můžete použít PAR/PPFD metr s kvantovým senzorem. Měřením na několika místech zjistíte nejen intenzitu, ale také to, jak rovnoměrně je celá pěstební plocha osvětlená.

Nemusíte přitom hned investovat do vlastního profesionálního přístroje. Nabízíme také PAR metr k zapůjčení, se kterým si můžete PPFD ve svém pěstebním prostoru změřit.

Co si z toho zapamatovat?

Při nastavování pěstebního osvětlení není cílem dodat rostlině co nejvíce světla, ale takové množství, které odpovídá jejím potřebám.

PPF říká, kolik fotosyntetického světla svítidlo vytváří, PPFD kolik ho dopadá na určitou plochu a DLI zohledňuje intenzitu společně s dobou svícení. Tyto hodnoty vám proto při výběru a nastavení pěstebního světla řeknou mnohem více než samotné watty nebo luxy.