Mýty o umělém osvětlení rostlin
Kolem pěstebního osvětlení koluje řada zjednodušených tvrzení. Často se například říká, že čím více wattů světlo má, tím je lepší, že rostliny zelené světlo nepotřebují nebo že LED světlo nemůže rostlinu poškodit. Ve skutečnosti je ale výběr a správné používání pěstebního osvětlení o něco složitější.
Podívejme se proto na pět častých mýtů, se kterými se můžete při výběru pěstebního LED osvětlení setkat.
Mýtus #1: Čím více wattů, tím více světla rostlina dostane
Watty udávají především spotřebu elektrické energie, ne množství světla, které skutečně dopadne na rostlinu. Dvě LED svítidla se stejným příkonem proto nemusí poskytovat stejný světelný výkon. Rozdíl může být například v účinnosti LED čipů, konstrukci svítidla, optice nebo napájecím zdroji. Proto není vhodné vybírat pěstební světlo pouze podle wattů.
U pěstebních světel mají větší vypovídací hodnotu například:
- PPF – celkové množství fotosyntetických fotonů, které světlo produkuje,
- PPFD – množství světla, které dopadá na určitou plochu,
- PPE – účinnost svítidla, tedy kolik fotosyntetických fotonů vytvoří z určitého množství spotřebované energie.
PPE se udává v µmol/J. Čím vyšší je tato hodnota, tím efektivněji svítidlo přeměňuje elektrickou energii na světlo využitelné pro pěstování. Jednoduše řečeno: dva 200W LED panely nemusí rostlinám dodat stejné množství světla. Samotný příkon proto nestačí.
Mýtus #2: Rostliny zelené světlo nepotřebují
Často se můžete setkat s tvrzením, že rostliny využívají pouze červené a modré světlo a zelenou část spektra téměř nepotřebují. To je ale příliš velké zjednodušení.
Je pravda, že chlorofyl silně absorbuje především červené a modré světlo. Zelené světlo se však také podílí na fotosyntéze a může pronikat hlouběji do listů i celého porostu. Díky tomu se dostane také k částem rostliny, které nejsou přímo vystavené hornímu osvětlení. Právě proto dnes mnoho pěstebních svítidel používá bílé plnospektrální LED světlo, případně kombinaci bílých a dalších specializovaných diod.
Zelené světlo tedy není pro rostlinu zbytečné. Při hodnocení pěstebního světla je lepší sledovat celé spektrum než pouze to, zda obsahuje červenou a modrou.
Mýtus #3: PAR říká, kolik světla rostlina potřebuje
Pojem PAR bývá často používán nepřesně. PAR znamená Photosynthetically Active Radiation a tradičně označuje oblast záření přibližně mezi 400 a 700 nm, která se běžně používá při měření světla pro fotosyntézu. PAR ale není konkrétní číslo, podle kterého poznáte, zda má rostlina světla dostatek. Pro praktické hodnocení se používají jiné hodnoty.
Nejčastěji se setkáte s:
- PPFD – říká, jak intenzivní světlo dopadá na rostlinu v daném okamžiku,
- DLI – říká, kolik světla rostlina dostane za celý den.
DLI tedy bere v úvahu nejen intenzitu světla, ale také dobu osvětlení. Rostlina vystavená stejnému PPFD osm hodin a šestnáct hodin denně samozřejmě nedostane stejnou celkovou dávku světla. PAR je proto užitečný pojem, ale sám o sobě vám neřekne, kolik světla konkrétní rostlina potřebuje.
Mýtus #4: LED pěstební světla jsou 100% účinná
LED technologie může být velmi účinná, ale žádné běžné LED svítidlo nepřemění veškerou spotřebovanou elektrickou energii na světlo využitelné rostlinou. Část energie se vždy přemění na teplo v LED čipech, napájecím zdroji a dalších součástech. Proto mají pěstební LED svítidla chladiče a některé modely také aktivní chlazení pomocí ventilátorů.
Při porovnávání účinnosti je proto užitečnější sledovat hodnotu PPE v µmol/J než obecné marketingové tvrzení o „úsporném“ světle. Vyšší PPE znamená, že svítidlo dokáže z jednoho joulu elektrické energie vytvořit více fotosyntetických fotonů. Ani velmi účinné LED svítidlo ale není stoprocentní a stále produkuje určité množství tepla.
Mýtus #5: LED světlo nemůže rostlině uškodit
LED svítidla obvykle předávají rostlinám méně sálavého tepla než některé starší technologie, to ale neznamená, že je můžete umístit libovolně blízko. Rostlině nemusí škodit pouze vysoká teplota. Problémem může být také příliš vysoká intenzita světla. Pokud rostlina dostává více světla, než dokáže efektivně využít, může dojít k fotoinhibici a dalším projevům stresu.
Příznaky mohou zahrnovat například:
- blednutí nebo zesvětlení listů
- poškození částí listů
- zpomalení růstu
- celkový stres rostliny
Podobné příznaky ale mohou mít i jiné příčiny, například nevhodnou zálivku, výživu nebo teplotu. Proto není vhodné podle jednoho projevu automaticky usoudit, že je světlo příliš silné.
Neexistuje ani jedna univerzální hodnota PPFD, která by byla správná pro všechny rostliny. Vhodná intenzita závisí na druhu, fázi růstu, délce svícení i dalších podmínkách. Proto je nejlepší řídit se doporučenou vzdáleností konkrétního svítidla a jeho PPFD mapou, pokud je k dispozici.
Jak zjistit, kolik světla na rostliny skutečně dopadá?
Pokud chcete osvětlení nastavit přesněji, je nejlepší pracovat s reálnými hodnotami PPFD. U pěstebních světel proto dává smysl sledovat PPFD mapu, která ukazuje intenzitu světla na různých místech pěstební plochy a v různých vzdálenostech od svítidla.
PPFD lze také změřit pomocí PAR/PPFD metru neboli kvantového senzoru. Ten změří množství fotosyntetických fotonů dopadajících na konkrétní místo.
PAR metr si u nás můžete zapůjčit nebo zakoupit profesionální PPFD metr.
Co si z toho odnést?
Při výběru pěstebního světla se nevyplatí řídit pouze jedním údajem nebo jednoduchou poučkou. Watty neříkají všechno o světelném výkonu, zelené světlo není zbytečné a ani LED osvětlení není automaticky bezpečné při jakékoli intenzitě. Mnohem důležitější je sledovat PPF, PPFD, účinnost, spektrum a dobu osvětlení a zároveň zohlednit potřeby konkrétní rostliny.
Dobré pěstební osvětlení totiž není o tom dodat rostlině co nejvíce světla, ale dodat jí správné množství světla ve správných podmínkách.