FAQ - Nejčastější dotazy ohledně osvětlení rostlin

Ano. Moderní LED patří mezi velmi účinné technologie pro pěstování pod umělým osvětlením. Nabízejí vysokou účinnost, dlouhou životnost a možnost vytvořit spektrum vhodné pro různé typy rostlin a způsoby pěstování.

Důležité ale je, aby šlo o světlo s dostatečnou intenzitou a vhodným spektrem. Samotný fakt, že jde o LED, ještě neznamená, že bude každé svítidlo vhodné pro pěstování.

Neexistuje jedna barva, která by byla nejlepší pro všechny rostliny a všechny fáze růstu. Pro fotosyntézu jsou dobře využívány například červená a modrá část spektra, rostliny ale využívají také zelené světlo a další vlnové délky.

Proto dnes mnoho pěstebních LED světel používá plné spektrum, případně jeho kombinaci s červenými, modrými nebo dalšími LED.

Záleží na druhu rostliny, její fázi vývoje, intenzitě světla a množství přirozeného denního světla. U mnoha rostlin se při pěstování pod umělým osvětlením používá přibližně 12–16 hodin světla denně, ale nejde o univerzální pravidlo.

Důležité je sledovat nejen dobu svícení, ale i intenzitu. Jejich- kombinaci vyjadřuje DLI, tedy celková denní dávka světla.

Ano, rostliny zelené světlo dokážou využívat. Tvrzení, že využívají pouze červenou a modrou část spektra a zelené světlo kompletně odrážejí, je mýtus.

Zelené světlo se může podílet na fotosyntéze a díky svým vlastnostem proniká hlouběji do listů a porostu. Není tedy důvod se zelené složce ve spektru pěstebního světla vyhýbat.

Pro běžné pěstování je vhodné rostlinám ponechat také období tmy. Nepřetržité osvětlení 24/7 není univerzální způsob, jak urychlit růst, a některým druhům může dlouhodobě nevyhovovat.

Lepší je nastavit pravidelný světelný režim podle potřeb konkrétní rostliny a denní dávku světla upravit pomocí vhodné intenzity a délky svícení.

Ano. Bílé LED s plným spektrem se dnes běžně používají v pěstebních svítidlech a pro mnoho způsobů pěstování představují praktickou volbu.

Výhodou bílého světla oproti typickému červeno-modrému „fialovému“ světlu je také přirozenější podání barev. Snáze tak můžete kontrolovat barvu listů, případné poškození nebo výskyt škůdců.

Samotná hodnota v kelvinech ale nestačí k posouzení kvality světla. Důležité je také jeho spektrum, intenzita a účinnost.

Univerzální vzdálenost neexistuje. Malá pěstební žárovka a výkonný LED panel mohou vyžadovat úplně jinou výšku zavěšení.

Řiďte se proto doporučením výrobce a pokud je k dispozici, také PPFD mapou konkrétního svítidla. Test rukou může napovědět, zda je u rostlin příliš teplo, ale neřekne vám, zda není intenzita světla příliš vysoká.

Ano. I LED světlo může být pro rostlinu příliš intenzivní. Pokud na ni dopadá více světla, než dokáže za daných podmínek využít, může dojít k fotoinhibici a dalším projevům světelného stresu.

Vhodná intenzita závisí na druhu rostliny, fázi růstu, délce svícení a dalších podmínkách. Proto je lepší řídit se doporučenými hodnotami u konkrétního svítidla než jednou univerzální vzdáleností nebo PPFD hodnotou.

Stačí znát příkon svítidla, dobu svícení a cenu elektřiny za kWh.

Například u 150W svítidla, které běží 12 hodin denně:

0,15 kW × 12 h = 1,8 kWh za den

Pokud platíte například 6 Kč/kWh:

1,8 × 6 = 10,80 Kč za den

Za 30 dní by provoz vyšel přibližně na 324 Kč.

Skutečná cena se samozřejmě odvíjí od vašeho tarifu a skutečného příkonu svítidla.

Ano. Pěstební žárovky jsou navržené přímo pro rostliny a výrobce může jejich spektrum, výkon i konstrukci přizpůsobit pěstování.

Běžná bílá LED žárovka také obsahuje světlo využitelné pro fotosyntézu, ale nemusí poskytovat dostatečnou intenzitu nebo vhodné rozložení světla pro konkrétní rostliny.

Ano. Vhodně navržené umělé osvětlení může být hlavním zdrojem světla pro rostliny a právě na tomto principu funguje indoor pěstování.

Svítidlo ale musí poskytovat vhodné spektrum, dostatečnou intenzitu a správnou denní dávku světla. V domácích podmínkách lze LED také jednoduše kombinovat s denním světlem a používat je pouze jako přisvětlení.

Ano. LED jsou účinná, ale část spotřebované elektrické energie se stále mění na teplo. Proto mají výkonná svítidla chladiče a někdy také ventilátory.

Výhodou LED je nižší množství sálavého tepla směrem k rostlinám oproti některým starším technologiím. Samotné svítidlo nebo jeho chladič ale může být během provozu velmi teplý, proto je důležité neomezovat jeho chlazení.

Pro vegetativní růst se často používá světlo s plným spektrem, případně spektrum s vyšším zastoupením modré složky. Modré světlo může u mnoha rostlin podporovat kompaktnější růst a ovlivňovat vývoj listů.

Není ale nutné hledat pouze modré světlo. Pro většinu pěstitelů je praktičtější kvalitní plnospektrální svítidlo a správně nastavená intenzita.

U pěstebních světel určených pro kvetoucí a plodící rostliny se často setkáte s vyšším zastoupením červeného světla, například kolem 660 nm. Červená část spektra je dobře využívána při fotosyntéze a bývá důležitou součástí pěstebních svítidel.

To ale neznamená, že při kvetení potřebujete pouze červené světlo. Velmi běžným řešením jsou plnospektrální LED doplněné o červené diody. Důležitá je opět kombinace spektra, intenzity a doby svícení.