Hnojiva - nejčastější otázky a správné odpovědi

1. Jaký je rozdíl mezi minerálním, organickým a organominerálním hnojivem?

• Minerální hnojiva obsahují živiny v dobře rozpustných minerálních formách, takže je rostliny mohou zpravidla využít poměrně rychle. Hodí se tam, kde chcete výživu přesně dávkovat a rychle upravovat.
• Organická hnojiva vznikají z materiálů rostlinného nebo živočišného původu. Živiny se z nich často uvolňují postupně a na jejich zpřístupnění se podílejí půdní mikroorganismy.
• Organominerální hnojiva kombinují oba přístupy. Část živin může být dostupná rychleji a organická složka působí dlouhodoběji.

Žádný z těchto typů není automaticky nejlepší. Záleží na tom, co pěstujete a jaký způsob výživy vám vyhovuje.

2. Co znamená NPK na obalu hnojiva?

NPK označuje tři základní makroživiny:

• N – dusík
• P – fosfor
• K – draslík

Čísla u NPK udávají jejich zastoupení v hnojivu. Dusík je důležitý především pro tvorbu listů a vegetativní růst. Fosfor se podílí na energetických procesech a vývoji rostliny. Draslík má význam pro hospodaření s vodou, odolnost a tvorbu kvalitních plodů.

Vyšší číslo ale neznamená automaticky lepší hnojivo. Rozhodující je, zda složení odpovídá konkrétní rostlině a její fázi vývoje.

3. Potřebuje rostlina během celého pěstování stejné hnojivo?

Mladá rostlina vytvářející kořeny a listovou plochu má jiné požadavky než dospělá rostlina, která intenzivně kvete nebo tvoří plody.

Proto existují například:

• univerzální hnojiva
• růstová hnojiva
• hnojiva pro kvetení a plod
• dvou- a vícesložkové systémy

U jednoduššího pěstování může jedno kvalitní univerzální hnojivo stačit. U náročnějších rostlin nebo přesněji řízeného pěstování se výživa během cyklu mění.

4. Je lepší kapalné, krystalické, nebo granulované hnojivo?

Záleží hlavně na způsobu použití.

• Kapalná hnojiva se snadno dávkují do zálivky a jsou praktická pro pravidelné přihnojování.
• Krystalická hnojiva se před použitím rozpouštějí ve vodě. Hodí se například tam, kde chcete připravovat přesně dávkovaný živný roztok.
• Granulovaná hnojiva se aplikují přímo do půdy nebo substrátu a často působí delší dobu.

Výběr tedy není otázkou toho, která forma je „lepší“, ale která odpovídá vašemu stylu pěstování.

5. Co znamená, že je hnojivo 100% rozpustné?

Znamená to, že se při správném dávkování rozpustí ve vodě bez výrazných nerozpustných zbytků.

To je důležité hlavně při použití v:

• kapkové závlaze
• automatických zavlažovacích systémech
• hydroponii
• jemných rozvodech a tryskách

Nerozpuštěné částice by totiž mohly systém zanášet.

6. Co je dlouhodobě působící hnojivo?

Jde o hnojivo, které uvolňuje živiny postupně po delší dobu. U některých produktů jsou živiny uzavřené v obalovaných granulích. Po zalití přes obal proniká voda, živiny se uvnitř rozpouštějí a postupně se dostávají do okolní půdy.

Výhodou je:

• méně časté hnojení
• rovnoměrnější přísun živin
• nižší riziko jednorázově příliš vysoké dávky

Délka působení se liší podle konkrétního produktu a ovlivňuje ji také teplota a vlhkost půdy.

7. Jak často mám hnojit?

Jedno hnojivo se může používat při každé zálivce v nízké koncentraci, jiné jednou za týden a dlouhodobě působící granulované hnojivo třeba jen několikrát za sezonu.

Frekvenci proto neurčujte podle obecného kalendáře, ale podle:

• návodu výrobce
• druhu rostliny
• pěstebního média
• fáze růstu
• kondice rostliny

Důležitá je hlavně celková dávka živin, ne samotný počet aplikací.

8. Dá se rostlina přehnojit?

Ano. Příliš vysoká koncentrace živin může poškodit kořeny a vést k problémům, jako jsou:

• zasychání špiček a okrajů listů
• zpomalení růstu
• deformace
• horší příjem vody
• zasolení substrátu

Více hnojiva tedy automaticky neznamená rychlejší růst nebo větší úrodu. Pokud používáte několik produktů současně, hlídejte také to, zda se v nich neopakují stejné živiny.

9. Jak poznám, že rostlině chybí živiny?

Nedostatek živin se může projevit například:

• žloutnutím listů
• změnou barvy mezi žilkami
• skvrnami
• zpomaleným růstem
• slabým kvetením
• deformacemi mladých listů

Problém je, že podobné příznaky může způsobit také:

• nevhodná zálivka
• poškozené kořeny
• nevhodné pH
• přehnojení
• škůdci
• příliš silné nebo slabé světlo

Proto není dobré podle jednoho žlutého listu automaticky přidávat další hnojivo.

10. Proč je při hnojení důležité pH?

pH ovlivňuje dostupnost živin pro kořeny. I když je určitého prvku v substrátu dostatek, při nevhodném pH ho rostlina nemusí dokázat efektivně využít.

Kontrola pH má největší význam při:

• hydroponii
• pěstování v kokosu
• používání minerální výživy
• pěstování rostlin citlivých na půdní reakci

V kvalitním půdním substrátu bývá prostředí stabilnější, ale ani tam není pH bez významu.

11. Co je EC a kdy ho má smysl sledovat?

EC neboli elektrická vodivost ukazuje, kolik rozpuštěných iontů se přibližně nachází v živném roztoku.

V praxi se používá hlavně při:

• hydroponii
• pěstování v kokosu
• minerální výživě
• přesně řízeném hnojení

Vyšší EC znamená vyšší koncentraci rozpuštěných látek, ale neřekne vám, které konkrétní živiny v roztoku jsou. Proto se EC používá hlavně jako kontrola celkové koncentrace živného roztoku.

12. Kdy má smysl doplňovat vápník?

Vápník je důležitý pro stavbu buněčných stěn a správný vývoj mladých pletiv. Jeho nedostatečná dostupnost může souviset například s hnilobou špiček plodů rajčat a paprik.

Neznamená to ale vždy, že je v půdě málo vápníku. Problém může souviset také s nepravidelnou zálivkou nebo omezeným transportem vápníku v rostlině. Proto má smysl nejprve zkontrolovat zálivku a podmínky v kořenové zóně a až potom automaticky přidávat další doplněk.

Pro rajčata a papriky existují také vícesložková hnojiva s přidaným vápníkem, například produktové řady určené přímo pro plodovou zeleninu.

13. K čemu slouží hořká sůl?

Hořká sůl je síran hořečnatý a používá se jako zdroj hořčíku a síry. Hořčík je součástí chlorofylu a má důležitou roli při fotosyntéze. Nedostatek se může projevovat například žloutnutím mezi žilkami starších listů.

Hořkou sůl ale není potřeba přidávat automaticky ke každému hnojení. Má smysl především tehdy, když rostlině hořčík skutečně chybí nebo když to doporučuje konkrétní pěstitelský plán.

14. Jaký je rozdíl mezi NPK a Cereritem?

NPK je obecné označení vícesložkových hnojiv obsahujících dusík, fosfor a draslík. Cererit je konkrétní typ vícesložkového hnojiva, který zpravidla obsahuje kromě základních NPK živin také další prvky a bývá bezchloridový. To může být výhodné u rostlin citlivých na chloridy. Konkrétní složení se ale může mezi jednotlivými výrobky lišit, takže vždy rozhoduje údaj na obalu.

15. Kdy použít dolomitický vápenec?

Dolomitický vápenec se používá především tehdy, když potřebujete:

• zvýšit pH příliš kyselé půdy
• dodat vápník
• dodat hořčík

Nejde ale o univerzální přísadu pro všechny záhony. U kyselomilných rostlin, jako jsou borůvky nebo rododendrony, může zvýšení pH naopak vytvořit nevhodné podmínky.

16. Jaký je rozdíl mezi dolomitickým vápencem a dusíkatým vápnem?

Dolomitický vápenec slouží hlavně k úpravě půdní reakce a doplnění vápníku a hořčíku. Dusíkaté vápno dodává vápník a dusík a současně výrazněji ovlivňuje půdní prostředí. Musí se aplikovat s dostatečným předstihem před výsevem nebo výsadbou, protože čerstvá aplikace může mladé rostliny poškodit. Tyto dva produkty proto mají rozdílné použití a nelze je automaticky zaměňovat.

17. Jaký je rozdíl mezi koňským, kravským a chlévským hnojem?

Liší se hlavně složením, množstvím podestýlky, strukturou a rychlostí rozkladu.

• Koňský hnůj bývá díky většímu podílu podestýlky vzdušnější.
• Kravský hnůj bývá hutnější a obsahuje více vody.
• Chlévský hnůj je obecnější označení pro směs exkrementů hospodářských zvířat a podestýlky.

Pro použití je důležitá hlavně jeho vyzrálost. Čerstvý hnůj může být pro některé rostliny příliš koncentrovaný a není vhodné ho bez další úpravy používat přímo ke kořenům.

18. Potřebují sazenice hnojivo?

V prvních fázích často jen velmi málo. Výsevní substráty bývají záměrně jen mírně vyhnojené a malé rostliny mají citlivější kořenový systém. Jakmile sazenice zesílí a vytvoří více pravých listů, lze podle použitého média začít s opatrným přihnojováním. Silná dávka hnojiva na začátku růst neurychlí a může mladé kořeny naopak poškodit.

19. Má smysl používat stimulátory, enzymy a další doplňky?

Ano, pokud mají v pěstitelském systému konkrétní funkci.

Můžete se setkat například s:

• kořenovými stimulátory
• enzymy
• biostimulátory
• doplňky vápníku a hořčíku
• mikrobiálními přípravky
• PK doplňky pro období tvorby květů a plodů

Tyto produkty ale většinou nenahrazují základní hnojivo. Nejdříve proto vyřešte základní výživu a teprve potom přidávejte doplňky, které mají konkrétní účel.

20. Je lepší používat jednu značku hnojiv?

Není to podmínka. Výhodou jedné ucelené řady je hlavně to, že jednotlivé produkty jsou navržené tak, aby spolu fungovaly podle společného dávkovacího plánu. To je praktické hlavně pro začátečníka. Kombinovat různé značky lze, ale musíte vědět, co jednotlivé produkty obsahují, aby se zbytečně nepřekrývaly nebo nezvyšovaly celkovou koncentraci živin.