Díl 5. Úvod do hydroponie: Aeroponie

V předchozích dílech hydroponické série jsme se věnovali NFT, DWC a systému Ebb & Flow. Tentokrát se posuneme k technicky náročnější metodě – aeroponii.

Aeroponie se od předchozích systémů liší především tím, že kořeny neleží v substrátu ani nejsou trvale ponořené ve vodě. Volně visí v uzavřené kořenové komoře a v pravidelných intervalech jsou zvlhčovány jemnými kapkami živného roztoku.

Kořeny tak mají velmi dobrý přístup ke kyslíku a současně dostávají vodu a živiny. Výhodou může být rychlý růst a efektivní využití vody, nevýhodou je větší závislost na technice. Ucpaná tryska, porucha čerpadla nebo špatně nastavené mlžení mohou způsobit problémy rychleji než například u Ebb & Flow.

Jak aeroponie funguje

Rostlina je upevněná v horní části pěstební komory a její kořeny volně visí uvnitř. Trysky na ně v pravidelných intervalech rozprašují živný roztok. Přebytečná kapalina následně steče zpět do rezervoáru a může být znovu použita.

Kořeny tak střídavě získávají vodu a živiny z jemných kapek a mezi jednotlivými cykly zůstávají velmi dobře přístupné vzduchu. Kořenová komora by měla být tmavá. Přístup světla podporuje růst řas a zbytečně komplikuje udržování čistého systému.

Nízkotlaká a vysokotlaká aeroponie

Pod označením aeroponie se můžete setkat s různými konstrukcemi. Důležité je především rozlišení mezi nízkotlakým a vysokotlakým systémem.

Nízkotlaká aeroponie – LPA

Low Pressure Aeroponics (LPA) používá běžnější vodní čerpadlo a trysky vytvářející větší kapky. Kořeny jsou tak spíše pravidelně postřikovány než obklopeny velmi jemnou mlhou.

Výhodou je jednodušší konstrukce, nižší pořizovací cena a menší náročnost na speciální komponenty. Pro domácího pěstitele proto může být LPA vhodným způsobem, jak se s principem aeroponie seznámit.

Vysokotlaká aeroponie – HPA

High Pressure Aeroponics (HPA) pracuje s vyšším tlakem a speciálními mlžícími tryskami, které vytvářejí podstatně jemnější kapky.

Takový systém obvykle vyžaduje:

• vysokotlaké čerpadlo
• vhodné mlžící trysky
• kvalitní filtraci
• potrubí a spojky určené pro daný tlak
• přesné řízení intervalů
• případně tlakový zásobník

HPA umožňuje velmi přesně pracovat s podmínkami kolem kořenů, ale zároveň klade větší nároky na konstrukci, údržbu a spolehlivost celého systému.

Co potřebujete pro aeroponický systém

Jak nastavit interval mlžení

Správné načasování je jednou z nejdůležitějších částí aeroponického pěstování. Kořeny nesmí mezi cykly vyschnout, zároveň ale není cílem držet je nepřetržitě zalité vodou. U jednoduchého nízkotlakého systému může jako výchozí bod posloužit například delší postřik následovaný několika minutami pauzy. U vysokotlakých systémů mohou být jednotlivá spuštění podstatně kratší – třeba jen několik sekund.

Pevný univerzální interval ale neexistuje. Nastavení ovlivňuje:

• velikost kapek
• konstrukce systému
• teplota a vlhkost
• velikost kořenového systému
• stáří rostlin
• proudění vzduchu v komoře

Sledujte proto především stav kořenů. Měly by zůstávat vlhké a vitální, ale neměly by být nepřetržitě smáčené proudem vody.

Živný roztok v aeroponii

Používá se kompletní hydroponická výživa vhodná pro danou plodinu a fázi růstu. U aeroponie je důležité, aby se hnojivo dobře rozpouštělo a nevytvářelo sediment, který by mohl zanášet trysky.

Pravidelně kontrolujte především:

• pH
• EC
• hladinu vody
• teplotu roztoku

Pro řadu hydroponických plodin se pH pohybuje přibližně v rozmezí 5,5–6,5, konkrétní hodnotu ale přizpůsobte pěstované rostlině a používané výživě.

Teplotu roztoku je také vhodné sledovat. Přibližně 18–22 °C může u řady hydroponických systémů sloužit jako praktické orientační rozmezí, nikoli však jako univerzální pravidlo pro každou plodinu a sestavu.

Jaké rostliny jsou vhodné pro aeroponii

Nejjednodušší je práce s rychle rostoucími a relativně kompaktními rostlinami, například se saláty a bylinkami.

V aeroponii lze pěstovat například:

• saláty a další listovou zeleninu
• bazalku, mátu, koriandr nebo pažitku
• jahody
• rajčata
• chilli a papriky
• okurky

U větších plodových rostlin je potřeba počítat s dostatečně velkou kořenovou komorou a oporou nadzemní části.

Aeroponie a kořenové či hlíznaté plodiny

Zajímavou možností jsou také rostliny, jejichž sklízena část vzniká v kořenové zóně. Aeroponické systémy lze využít například pro některé ředkvičky, mrkev nebo brambory.

Známé je zejména profesionální využití aeroponie při produkci sadbových minihlíz brambor. Pro domácí pěstování je ale potřeba navrhnout dostatečně velkou komoru, aby se podzemní části mohly správně vyvíjet.

Aeroponie pro zakořeňování řízků

Jedním z praktických využití aeroponie je také zakořeňování řízků. Malé aeroponické klonovače udržují spodní část řízků ve vlhkém a dobře provzdušněném prostředí. Vývoj kořenů lze snadno kontrolovat a po dostatečném zakořenění rostlinu přesunout do dalšího pěstebního systému.

Jak aeroponický systém sestavit

Největší riziko aeroponie: výpadek systému

Kořeny nemají zásobu vody v substrátu, takže porucha může mít rychlejší následky než u Ebb & Flow nebo některých dalších hydroponických metod.

Problém může způsobit například:

• výpadek elektřiny
• porucha čerpadla
• ucpaná tryska
• chyba časovače
• příliš nízká hladina v rezervoáru

U větších nebo hodnotnějších systémů proto může dávat smysl alarm při výpadku, kontrola průtoku nebo tlaku, záložní napájení či jiné nouzové řešení.

Ucpávání trysek a údržba

Trysky patří mezi nejcitlivější části aeroponického systému. Zanášet je mohou minerální usazeniny, nerozpuštěné částice hnojiva, řasy nebo biofilm. Základem prevence je filtrace, čistý živný roztok a pravidelná kontrola systému.

Po každém pěstebním cyklu je vhodné:

• odstranit zbytky kořenů
• vyčistit rezervoár
• propláchnout potrubí
• zkontrolovat a vyčistit trysky
• vyčistit kořenovou komoru

Při čištění vždy používejte prostředky a koncentrace vhodné pro dané materiály a před dalším pěstováním systém důkladně vypláchněte.

Výhody a nevýhody aeroponie

Aeroponie tedy není automaticky „lepší hydroponie“. Její výhody se projeví především tehdy, když je celý systém správně navržený, nastavený a pravidelně kontrolovaný.

Aeroponie a vertikální pěstování

Aeroponie se dobře kombinuje s vertikálními systémy. Rostliny mohou být rozmístěné například po stranách věží nebo vertikálních panelů a jejich kořeny směřují do společného vnitřního prostoru. 

Díky tomu lze na malé podlahové ploše umístit větší počet rostlin. U indoor pěstování ale stále musíte zajistit dostatečné a rovnoměrné osvětlení všech pater – samotné vertikální uspořádání potřebu světla nesnižuje.

Co je Intermittent Mist System (IMS)

S aeroponií se někdy zaměňuje Intermittent Mist System (IMS) neboli systém přerušovaného mlžení. IMS se používá především při množení rostlin řízkováním. Trysky jsou zpravidla umístěné nad rostlinami a v krátkých intervalech zvlhčují jejich nadzemní části. Cílem je omezit ztrátu vody v době, kdy řízek ještě nemá dostatečně vyvinutý kořenový systém.

Aeroponie naopak směřuje živný roztok především ke kořenům a může sloužit jako pěstební systém během dalšího růstu rostliny.

Aeroponie vs. IMS

Obě metody tedy pracují s přerušovaným rozprašováním kapaliny, ale jejich účel a konstrukce se liší.

Praktické rady před prvním spuštěním

Pokud aeroponii zkoušíte poprvé, vyplatí se držet několika jednoduchých zásad:

• Začněte s menším systémem. Případné problémy se budou snáze hledat a řešit.
• Nepodceňujte filtraci. Čisté trysky jsou pro spolehlivý provoz zásadní.
• Systém nejprve testujte bez rostlin. Ověřte těsnost, časování i rovnoměrnost postřiku.
• Pravidelně kontrolujte kořeny. Jejich stav vám rychle napoví, zda systém funguje správně.
• Počítejte s možností poruchy. Především u většího systému je dobré vědět, co uděláte při výpadku čerpadla nebo elektřiny.
• Udržujte systém čistý. Prevence je jednodušší než následné řešení ucpaných trysek nebo problémů v kořenové zóně.

Pro koho je aeroponie vhodná

Aeroponie dává největší smysl pěstiteli, který už rozumí základům hydroponie a chce přesněji pracovat s podmínkami v kořenové zóně. Zajímavá může být zejména tehdy, pokud chcete minimalizovat množství pěstebního média, experimentovat s vertikálním pěstováním, zakořeňovat větší množství řízků nebo více automatizovat celý pěstební systém.

Pokud naopak hledáte co nejjednodušší vstup do hydroponie, bývá praktičtější začít s méně technicky citlivým systémem a k aeroponii se přesunout později.

Závěr

Aeroponie je hydroponická metoda, při které kořeny volně visí v uzavřené komoře a vodu s živinami dostávají pomocí pravidelného postřiku nebo jemné mlhy. Nabízí velmi dobrý přístup kyslíku ke kořenům, efektivní práci s vodou a široké možnosti automatizace.

Zároveň však patří mezi technicky náročnější metody. Úspěch stojí především na spolehlivém čerpadle, vhodných tryskách, kvalitní filtraci, správně nastavených intervalech a pravidelné údržbě.

V dalším dílu hydroponické série se podíváme na akvaponii, která propojuje pěstování rostlin s chovem vodních živočichů a biologickým koloběhem živin.