Co je to světlo a jak ho vnímají rostliny?

Rostliny nemají oči, přesto dokážou velmi dobře reagovat na světelné podmínky kolem sebe. Poznají, odkud světlo přichází, zda jsou zastíněné, jak dlouho trvá den nebo kdy se mění podmínky vhodné pro růst a kvetení. Světlo pro ně tedy není jen zdrojem energie pro fotosyntézu, ale také důležitým signálem o okolním prostředí. Právě v tom se způsob „vnímání“ světla u rostlin liší od toho lidského.

Rostliny světlo nevidí, ale dokážou na něj reagovat

Člověk vnímá světlo pomocí očí a mozku. Rozlišujeme jas, barvy, kontrast a podle světla si vytváříme obraz okolí. Rostliny žádný obraz nevytvářejí. Místo toho mají fotoreceptory a světločivné pigmenty, které reagují na různé světelné podmínky.

Díky nim dokáže rostlina zjistit například:

Podle těchto signálů potom upravuje svůj růst a vývoj.

Proč se rostlina naklání za světlem?

Jedním z nejznámějších příkladů je pokojová rostlina stojící u okna. Pokud světlo přichází převážně z jedné strany, může se stonek postupně ohýbat směrem ke světlu. Tento jev se nazývá fototropismus.

Rostlina tímto způsobem upravuje směr růstu tak, aby měla ke světlu lepší přístup. Proto se například pokojovky umístěné dlouhodobě u jednoho okna mohou začít výrazně naklánět na jednu stranu. Při pěstování pod umělým světlem je proto výhodné svítidlo umístit tak, aby rostlinu nebo celou pěstební plochu osvětlovalo co nejrovnoměrněji.

Jak rostlina pozná, že je ve stínu?

Rostliny dokážou reagovat také na přítomnost okolní vegetace. Když světlo prochází přes listy jiných rostlin, jeho vlastnosti se mění. Rostlina z těchto změn dokáže získat informaci, že je zastíněná nebo že kolem ní rostou další rostliny.

Může pak nastat takzvaná reakce na zastínění, při které rostlina například:

• více prodlužuje stonek
• mění postavení listů
• snaží se růst směrem k dostupnému světlu

To je jeden z důvodů, proč mohou rostliny při nedostatku světla vyrůstat do výšky a vytvářet delší, slabší výhony.

Délka dne může ovlivnit růst i kvetení

Rostliny nereagují jen na intenzitu světla, ale také na délku světelné a tmavé části dne. U některých druhů může právě délka nepřerušené noci ovlivňovat například kvetení. Tento jev označujeme jako fotoperiodismus.

Rostliny se podle reakce na délku dne obvykle rozdělují na:

• krátkodenní – určité vývojové procesy spouštějí při delší noci
• dlouhodenní – reagují na delší světelnou část dne
• denně neutrální – délka dne má na jejich kvetení menší vliv

Proto neexistuje jedna univerzální fotoperioda, která by byla vhodná pro všechny rostliny.

Rostliny mají vlastní biologické hodiny

Stejně jako mnoho dalších organismů mají také rostliny cirkadiánní rytmus, tedy vnitřní biologické hodiny přibližně sladěné s 24hodinovým cyklem dne a noci. Během dne a noci se mění řada procesů uvnitř rostliny. Proto není vždy dobrým nápadem nechat pěstební světlo zapnuté nepřetržitě jen proto, že více hodin světla může na první pohled působit jako výhoda.

Většině rostlin prospívá pravidelný režim, ve kterém se střídá světlo a tma. Konkrétní délka obou částí ale závisí na druhu rostliny a způsobu pěstování.

Co to znamená při pěstování pod umělým světlem?

Při indoor pěstování není důležité jen to, jak výkonné světlo použijete. Záleží také na tom, odkud světlo přichází, jak rovnoměrně dopadá na rostliny a jak pravidelný mají světelný režim.

V praxi proto pomůže:

Praktickým pomocníkem je časovač, díky kterému můžete každý den snadno udržovat stejný režim světla a tmy.

Světlo je pro rostlinu energie i informace

Nejdůležitější je zapamatovat si, že světlo má pro rostlinu dvě základní funkce. Je zdrojem energie pro fotosyntézu, ale zároveň rostlině poskytuje informace o okolním prostředí. Podle světla dokáže upravovat směr růstu, tvar, postavení listů i načasování některých vývojových procesů.

Při pěstování proto není důležité pouze to, kolik světla rostlina dostane, ale také odkud světlo přichází, jak dlouho svítí a jak pravidelně se střídá se tmou.