Agrivoltaika, co to vlastně je a jaké jsou hlavní výhody?

Agrivoltaika neboli agrofotovoltaika (Agri-PV) spojuje zemědělskou výrobu a výrobu elektřiny z fotovoltaiky na jednom pozemku. Místo toho, aby zemědělská půda sloužila pouze pěstování nebo pouze výrobě elektřiny, mohou zde za vhodných podmínek fungovat oba způsoby využití současně.

Fotovoltaické panely mohou být umístěné nad plodinami, mezi jednotlivými řádky nebo například ve vertikálním uspořádání. Konkrétní řešení závisí na pěstovaných plodinách, lokalitě, používané zemědělské technice i cílech celého projektu.

Nebudou fotovoltaické panely rostlinám stínit?

Budou – a právě práce se zastíněním patří mezi nejdůležitější části návrhu agrivoltaiky. Rostliny potřebují světlo pro fotosyntézu, takže příliš velké zastínění může jejich růst a výnos omezit. Vhodně navržené částečné zastínění ale může být u některých plodin a v určitých podmínkách naopak výhodné.

Panely mohou například:

Výsledek ale není u každé plodiny stejný. Agrivoltaika proto automaticky neznamená vyšší úrodu. Záleží na konkrétní rostlině, klimatu, množství zastínění, konstrukci systému i průběhu počasí během sezóny.

Jak se agrivoltaika liší od běžné solární elektrárny?

U klasické pozemní fotovoltaické elektrárny je hlavním cílem výroba elektřiny. U agrivoltaiky musí návrh zároveň umožnit pokračování zemědělské činnosti.

Při návrhu je proto potřeba zohlednit například:

• výšku a způsob růstu plodin
• průjezd traktorů a další zemědělské techniky
• přístup pracovníků
• rozložení světla
• zavlažování a hospodaření se srážkovou vodou
• údržbu samotné fotovoltaiky

Panely přitom nemusí být vždy umístěné vysoko nad zemí. Existují konstrukce nad plodinami a sady, ale také vertikální fotovoltaické systémy, mezi kterými zůstává prostor pro zemědělskou činnost. Vhodné řešení se proto vždy odvíjí od konkrétního využití pozemku.

Jaké plodiny lze pod agrivoltaikou pěstovat?

Agrivoltaika není určená pouze pro stínomilné rostliny. Využít ji lze u různých druhů zeleniny, bobulovin, ovocných stromů, révy, chmele i některých polních plodin.

Důležité je najít vhodnou kombinaci plodiny, konstrukce, rozestupu a orientace panelů. Rostlinám musí zůstat dostatek světla a zároveň musí být zachovaný prostor potřebný pro jejich ošetřování a sklizeň. Právě výběr vhodné plodiny a správné rozložení světla patří mezi zásadní faktory při plánování celého systému.

Jaké jsou hlavní výhody agrivoltaiky?

Největší výhodou je dvojí využití stejné plochy. Zemědělská půda může dál sloužit k produkci plodin a současně vyrábět elektrickou energii.

Podle konkrétního projektu může agrivoltaika přinést také:

Přínosy vždy závisí na konkrétním projektu. Smyslem agrivoltaiky není maximalizovat výrobu elektřiny bez ohledu na rostliny, ale najít řešení, při kterém mohou zemědělská a energetická část fungovat společně.

Může agrivoltaika snížit spotřebu vody?

Částečné zastínění mění mikroklima pod panely. Za určitých podmínek může snížit výpar vody a pomoci udržet půdu déle vlhkou, což může být výhodné zejména během horkého a suchého počasí.

Ani tento efekt ale není automatický. Panely zároveň mění rozložení dešťové vody, která může stékat z jejich hran pouze do určitých míst. Při návrhu systému je proto důležité myslet také na odvod vody, její zachytávání a rovnoměrné využití.

Mohou rostliny pomáhat fotovoltaickým panelům?

Výkon fotovoltaických modulů ovlivňuje mimo jiné jejich teplota. Vegetace a mikroklima pod panely mohou za určitých podmínek přispívat k jejich ochlazování, nelze ale počítat s jedním univerzálním procentem zvýšení výkonu.

Hlavní energetickou výhodou agrivoltaiky proto není garantovaný vyšší výkon samotných panelů, ale především možnost vyrábět elektřinu a současně zachovat zemědělské využití pozemku.

S čím je potřeba při agrivoltaice počítat?

Agrivoltaický systém je složitější než běžná pozemní fotovoltaická elektrárna, protože musí respektovat potřeby energetické i zemědělské části projektu.

Počítat je potřeba například s:

• vyššími nároky na návrh a konstrukci
• dostatečným prostorem pro zemědělskou techniku
• změnou rozložení světla a srážek
• vhodným výběrem plodin
• údržbou fotovoltaiky během zemědělského provozu
• vyššími investičními náklady u některých konstrukcí

Právě proto by měl návrh vždy vycházet z konkrétního pozemku, způsobu hospodaření a plodin, které se na něm budou pěstovat.

Kdy dává agrivoltaika smysl?

Agrivoltaika není univerzálním řešením pro každou farmu ani každou plodinu. Největší smysl má tam, kde lze vhodně skloubit potřeby rostlin, zemědělský provoz a výrobu elektřiny.

Dobře navržený systém může efektivněji využít dostupnou plochu, vytvořit další zdroj energie nebo příjmů a v některých podmínkách pomoci plodinám lépe zvládat horko a nedostatek vody. Nevhodně navržený systém může naopak rostlinám odebrat příliš mnoho světla nebo komplikovat běžné zemědělské práce.

Pokud plánujete agrivoltaický projekt nebo vás zajímají možnosti tohoto řešení, spolupracujeme s firmami, které se agrivoltaice věnují. Rádi vám poradíme a případně předáme ověřené kontakty. Napište nám na info@ledmegrow.cz.