Screen of Green (ScrOG) je pěstitelská technika, při níž se nad rostliny umístí síť či mřížka a rostoucí větve se postupně proplétají vodorovně skrz oka této sítě. Cílem je vytvořit rovnoměrný horizontální „koberec“ zeleně – tedy nízký, široký keř, jehož vrcholky zaplní celou plochu sítě v jedné rovině. Tím dosáhneme toho, že všechny květy (palice) jsou ve stejné výšce a stejně blízko pěstebnímu světlu, což maximalizuje jejich osvětlení. Metoda ScrOG tak umožňuje s malým počtem rostlin efektivně pokrýt velkou pěstitelskou plochu a značně zvýšit výnos z pár rostlin. „Plátno zeleně“ dostalo svůj název právě proto, že vršky rostlin společně tvoří jednolitou zelenou plochu podobnou plátnu či sítu napnutému nad pěstební plochou.

ScrOG v praxi – nízká síť z pletiva rozprostírá rostliny do šířky a udržuje všechny vrcholy ve stejné výšce pod lampou. Díky tomu vzniká rovnoměrná zelená plocha (screen of green) a maximalizuje se využití světla.

Proč zvolit metodu ScrOG – výhody a využití

Jak ScrOG funguje – princip v kostce

• Podstata ScrOG tréninku: Rostliny konopí mají přirozenou tendenci k tzv. apikální dominanci – jedna hlavní špička roste nejrychleji a dominuje, zatímco spodnější větve zůstávají menší. Metoda ScrOG potlačuje tuto apikální dominanci a místo jedné dominantní palice podporuje růst mnoha vrcholových palic stejné velikosti. Toho dosahujeme tím, že vrcholové výhony ohneme pod síť – tím je přinutíme růst horizontálně, a naopak spodní větve mají šanci dorůst k povrchu sítě. Výsledkem je, že původně spodní větve se stanou také vrcholovými (dostanou se na úroveň „plátna“) a vytvoří na konci květu palice srovnatelné s tou původní hlavní.
• Delší vegetativní fáze: Aby rostlina zaplnila celou síť, je potřeba jí dát dostatek času ve vegetativním růstu. Počítejte s tím, že u metody ScrOG necháte rostliny růst déle (často o několik týdnů více) než u netrénovaných rostlin – vývoj horizontální koruny chce čas. Tato investice do času se však vrací v podobě větší sklizně. Naproti tomu některé jiné metody (např. Sea of Green, viz srovnání níže) vegetativní fázi zkracují, ale za cenu většího počtu rostlin.
• Průběžný trénink: ScrOG není jednorázový zásah, ale proces kontinuálního tréninku. Jakmile rostliny dosáhnou k síti, pěstitel je pravidelně (téměř denně v období bujného růstu) kontroluje a provléká nové výhonky pod pletivo tak, aby zůstaly pod sítí a rostly do strany. Jedná se o formu low-stress tréninku, protože větve pouze ohýbáme, nelámeme (pokud to děláme opatrně), ale práce je to jemná a opakovaná. Kdo má rád aktivní přístup k pěstování a „tvarování“ rostlin, toho bude ScrOG bavit – doslova si rostlinu vytrénujete, aby rostla, kam potřebujete. Naopak pokud hledáte spíše nenáročnou metodu „zasadit a nechat být“, ScrOG pro vás nebude ideální volba.
• Pro které odrůdy se hodí: Tuto techniku lze aplikovat na různé odrůdy konopí, nejčastěji na fotoperiodické (potřebují přepnout cyklus světla na 12/12, aby vykvetly). Nedoporučuje se pro samonakvétací (autoflower) odrůdy, protože ty mají velmi krátký životní cyklus a není čas je dlouho trénovat – u automatů je lepší držet se šetrných metod jako LST a neaplikovat ScrOG či razantní zaštipování. Ze fotoperiodních odrůd bývají oblíbené pro ScrOG spíše ty větší a rozvětvené (např. sativa-dominantní), které rychle zaplní síť. I indica může ve ScrOG dobře fungovat, jen bývá menší, takže případně zvolte více rostlin nebo delší růst. Důležité je, aby v jednom ScrOGu rostly společně rostliny podobné výšky a tempa růstu – pak se snadno udržují v jedné rovině.

Jak začít – potřebné vybavení pro ScrOG

Než se pustíte do samotného pěstování metodou ScrOG, připravte si vhodné vybavení:

• Pěstební síť (pletivo): Základem je síť či mřížka o rozměrech odpovídajících vaší pěstitelské ploše. Můžete si ji vyrobit svépomocí – například dřevěný rám ze čtyř latí, do kterého napnete provázky křížem tak, aby vznikla mřížka. Alternativně lze použít plastovou mříž nebo kovové pletivo, anebo kupované pružné sítě určené pro SCROG (některé mají i praktické háčky či gumová oka pro snadné uchycení). Velikost ok sítě by měla být zhruba 5 × 5 cm (3–5 cm až 10 cm podle potřeby) – dostatečně velká, aby skrz prošly větve, ale ne tak velká, aby výhony „propadávaly“ bez opory. Materiál sítě volte pevný a dostatečně napnutý/ukotvený, aby jej rostliny neprohýbaly. (Tip: Hrubší přírodní provaz je vhodný – větve se k němu lehce přichytí chloupky a lépe drží pozici.)
• Stojan či rám pro síť: Síť je potřeba umístit pevně nad květináče v požadované výšce. V grow boxu lze využít tyče konstrukce stanu – mnoho sítí se dá přichytit k tyčím pomocí háčků nebo plastových stahovacích pásků. Případně zhotovte samostatný rám s nohami, který postavíte nad rostliny. Výška umístění sítě se běžně pohybuje kolem 20–30 cm nad vrchem substrátu (nad okrajem květináče). U menších rostlin či více rostlin můžete dát síť níže (~15–20 cm), u větších keřů či pokud chcete nechat delší vegetativní růst, klidně 30–40 cm. Níže položená síť se zaplní rychleji, zatímco vyšší síť dává rostlině více prostoru se rozvětvit před zaplněním. Ujistěte se, že konstrukce sítě je stabilní a nebude se viklat – budete s ní při tréninku manipulovat.
• Květináče: Protože ve ScrOGu zpravidla necháváme rostliny růst větší (širší) a déle vegetovat, vyplatí se větší objem květináče. Pokud budete na ploše 1 m² pěstovat jen jednu rostlinu, volte klidně nádobu o objemu 20–30 litrů i více, ať má rostlina dost prostoru pro kořeny. Pro více rostlin (např. 4 rostliny na 1 m²) postačí menší květináče kolem 10 litrů – rostliny budou méně rozložité a zaplní každá jen část sítě. Důležité je, aby všechny rostliny v jednom ScrOGu měly podobnou velikost květináče. (Pozn.: Někteří pěstitelé preferují textilní květináče kvůli lepšímu okysličení kořenů – i to může být plus, ale není to podmínka.)
• Osvětlení: ScrOG ze svého principu maximálně využije vaše pěstební světlo, takže pokud chcete dosáhnout špičkových výsledků, je vhodné mít kvalitní lampu s dostatečným výkonem pro celou plochu sítě. Ideální jsou LED panely či LED „bary“, které zajistí rovnoměrné osvětlení každého kouta „plátna“ a mohou být blízko nad rostlinami (mají nižší tepelnou stopu). Samozřejmě lze použít i HPS výbojky či jiné zdroje, jen počítejte s vyšším sálavým teplem – u ScrOGu, kde je celá plocha pokryta zelení, je pak nutná dobrá ventilace, aby se teplo nehromadilo nad rostlinami. (Pro pokročilejší: Někdy pěstitelé u silných bodových světel používají tzv. „half-pipe“ ScrOG, kde okraje sítě jsou výše než střed – připomíná to tvar U nebo polovinu trubky – aby i okrajové větve byly stejně daleko od světla jako střed. Pro začátek tím ale není nutné se trápit.)
• Ventilace a klimatizace: Hustý baldachýn palic ve ScrOGu potřebuje dobré proudění vzduchu. Určitě používejte odtahový ventilátor k výměně vzduchu v pěstebním prostoru a ideálně i cirkulační ventilátor (např. malý klipsnový větráček) foukající přímo podél povrchu sítě. Mnozí pěstitelé také umisťují ventilátor pod síť, aby foukal vzduch zdola nahoru skrz listoví. Tím předejdete vlhkým kapsám vzduchu a minimalizujete riziko plísní či hniloby palic. Mějte také pod kontrolou teplotu a vlhkost – hustý porost vypařuje hodně vody, takže je třeba větrat.
• Další pomůcky: Připravte si ostrý čistý zastřihovač nebo nůžky (na zaštipování vrcholu a pozdější prořezávání listů), provázky či zahradní drátky (mohou se hodit k přichycení vzpurných větví k síti, pokud by nechtěly držet tvar) a případně rámeček či síť navíc (někteří pěstitelé v pokročilé fázi přidávají druhou síť výš nad první jako oporu pro těžké palice). Hodit se může také pH metr a EC metr pro kontrolu živin – při dlouhé vegetativní fázi je důležité udržovat rostliny ve špičkové kondici správným hnojením.

ScrOG krok za krokem – praktický postup

Nyní se podívejme, jak postupovat při tréninku ScrOG od začátku až do sklizně. Tuto metodu zvládne i začínající pěstitel, pokud bude postupovat trpělivě a pečlivě. Zde je základní krokový návod:

1. Zajištění silných sazenic: Začněte se zdravými rostlinami. Ať už pěstujete ze semene nebo z klonu, je potřeba, aby rostliny byly vitální, dobře zakořeněné a rozvětvené. Při ScrOGu budete rostliny nějaký čas vegetativně pěstovat, takže se vyplatí dopřát jim dobrý start – kvalitní půdu nebo jiné médium, vhodné hnojivo, správné pH, dostatek světla atd. (Slabé či nemocné rostliny by trénink nemusely dobře snášet.) Pokud plánujete ScrOG z více rostlin, ujistěte se, že všechny rostliny jsou z podobné genetické linie (ideálně stejné odrůdy nebo klony z jedné matky) – jednotný růst velmi usnadní práci.
2. Přepěstování a topping (zaštipování vrcholu): Nechte své sazenice růst do výšky cca 20–30 cm nebo do chvíle, kdy mají alespoň 4–6 pater (nodů). Poté na každé rostlině odstřihněte hlavní vrchol – tzv. topping. Proveďte to ostrými sterilními nůžkami těsně nad jedním z vyšších nodů (např. nad 5. patrem). Tím odstraníte dominantu a rostlina začne větvit do šířky – z původních vrcholových postranních pupenů se stanou nové hlavní větve. Každou rostlinu tak přinutíte místo jedné špičky tvořit více vrcholových výhonů. (Pozn.: Pokud nechcete klasický topping, lze zkusit i metodu FIM – štípnutí pouze části vrcholku, která může vést ke třem až čtyřem novým výhonům. Pro začátek je ale topping spolehlivější.) Po zaštipnutí vrcholu nechte rostlinu pár dnů odpočívat a regenerovat.
3. Instalace sítě: Jakmile se rostliny po toppingu rozjedou a začnou tvořit boční větve, nainstalujte nad ně připravenou SCROG síť. Umístěte ji do doporučené výšky (cca 20–30 cm nad substrát, případně upravte dle velikosti rostlin). Zprvu možná žádné větve síť nedosahují – to je v pořádku. Ujistěte se, že světlo pokrývá celou plochu sítě rovnoměrně (případně upravte výšku a polohu lampy). Tip: Jak vysokou síť zvolit? Pokud pěstujete sativu nebo obecně vyšší rostlinu, může být síť o něco výš (30+ cm), aby měla prostor se před zaplněním rozvětvit. U menších indik nebo pokud máte více rostlin blízko sebe, dejte síť spíše níže (20 cm), ať brzy zachytí výhony. Vždy ale počkejte, až rostliny přirozeně prorostou k síti, nezačínejte proplétat příliš brzy – mladé výhonky nechte nejdřív dorůst k pletivu.
4. Veďte větve pod sítí (proplétání): Jakmile některá větev doroste k úrovni sítě a začne skrz ni prostrkovat vrchol, je čas ji zkrotit. Ohněte tuto větev pod síť a vyveďte její konec do sousedního oka mřížky, dál od středu rostliny. Cílem je vyplnit prázdné okraje sítě – větve směrujte tak, aby každé oko sítě bylo zaplněno jednou hlavní větví. Pokračujte takto s každým novým výhonem: jakmile vyroste nad síť, ohněte ho zpět pod ni a vyveďte otvorem dál. Postupně rozprostřete všechny větve do stran, až vytvoří plný zápoj. Buďte opatrní, ať výhony nezlomíte – pokud nějaká větev nechce jít do požadovaného směru, nepřemáhejte ji silou. Raději ji nasměrujte do volného prostoru, který nabízí menší odpor. Zpočátku můžete proplétat prsty jen tak volně; jak výhony sílí, pomozte si přichycením – např. přivázáním větve provázkem k síti nebo použitím tzv. SCROG klipsů (plastové úchyty na přichycení větví k pletivu). Důležité je dosáhnout, aby pod sítí žádná větev nesměřovala vzhůru – všechny by měly růst víceméně horizontálně pod pletivem.
5. Zaplnění sítě a přepnutí na květ: Pokračujte ve vegetativním růstu tak dlouho, dokud síť není z větší části zaplněná větvemi. Obecné doporučení je nechat vyplnit cca 70–80 % plochy a poté přepnout osvětlení na květ (12/12 hodin světla/tmy). Zbytek volných míst se zaplní během tzv. stretch fáze na začátku kvetení, kdy rostliny ještě rychle povyrostou. (U silně sativních odrůd, které se v květu hodně vytahují, můžete přepnout už při zaplnění třeba 50 % plochy; naopak u pomalu rostoucích indik klidně čekejte až na ~90 % pokrytí.) Jakmile přepnete na květ, rostliny během prvních dvou až třech týdnů kvetení stále prorůstají – pokračujte v proplétání větví i po přepnutí, dokud nepřestanou přirůstat. Každý nový výhonek či květ, který vykoukne dírou nad síť, opatrně zastrčte zpět pod pletivo do vedlejšího oka, aby zůstal canopy rovný. Tím zajistíte, že i nově narostlé části zaplní případné mezery. Nepřetrhávejte však květy násilím sítí, pokud by hrozilo poškození palic – jakmile květy začnou výrazně nabíhat a větve dřevnatět, ukončete trénink. (Obvykle po 2–3 týdnech květu už rostliny přestanou výrazněji růst do výšky.)
6. Prořezání spodních částí (lollipopping): Ještě před přepnutím na květ (nebo krátce poté) se doporučuje odstranit spodní větve a lístky pod úrovní sítě. Tyto části totiž stejně nedostanou světlo a netvoří kvalitní palice – rostlina by do nich zbytečně investovala energii. Seřízněte všechny slabé větvičky a výhony pod sítí, případně i velké listy, které stíní a trčí pod pletivem. Rostlina pak veškerou energii směřuje do horní koruny, nad síť, kde rostou palice. Výsledkem bude méně tzv. popcornových (zakrslých) palic dole a naopak silnější a hutnější květy nahoře. Toto „odspodu odlistění“ neboli lollipopping provádějte postupně a vždy čistým nástrojem, ať minimalizujete stres a riziko infekce. (Například odstraňte nejspodnější patro větví úplně a z dalších spodních pater ořežte malé postranní výhonky – zkrátka vše, co nedosáhne k síti. Nechejte si jen hlavní větve, které jste vyvázali do sítě.)
7. Péče v průběhu květu: Během květu už ideálně nezasahujte do struktury rostlin (žádné další ohýbání, ať se nepoškodí rozvíjející se květy). Teď je čas nechat rostliny soustředit se na tvorbu palic. Stále však udržujte optimální podmínky prostředí – květy v hustém ScrOG baldachýnu potřebují dobré odvětrávání (zapnuté ventilátory, odtah) a správnou vlhkost (v pozdním květu raději nižší, kolem 40–50 %, aby palice neplesnivěly). Průběžně také můžete odstraňovat jednotlivé listy, které výrazně stíní jiným palicím. Někteří pěstitelé jsou ve ScrOG velmi důslední a otrhají klidně většinu velkých listů uprostřed a na spodku rostliny, aby světlo pronikalo ke všem palicím – pokud to uděláte ve správnou dobu a rostliny jsou zdravé, zpravidla to nemá negativní efekt na sklizeň, naopak může zvýšit výnos. Ale pokud si nejste jisti, raději odstraňujte jen ty listy, které vyloženě zavazejí (stíní či se dotýkají budů, čímž by mohly zadržovat vlhkost). Ke konci květu už do rostlin nijak nezasahujte, aby v klidu dozrály.
8. Sklizeň: Jakmile nastane čas sklizně (dle zralosti palic), můžete postupovat jako obvykle s tím rozdílem, že rostliny jsou propletené v síti. Většina pěstitelů to řeší tak, že ostříhá všechny palice nad sítí a zbytek stonků poté opatrně vyjme z pletiva. Případně je možné stonky pod sítí postupně odstřihávat a celou síť s přichycenými větvemi nadzvednout a odstranit najednou. Buďte opatrní, ať si nepoškodíte cenné květy. Po sklizni vás čeká příjemný pohled – množství hutných palic, všechny zhruba stejně velké a kvalitní, protože pocházejí z rovnoměrně osvětleného plátna zeleně. Nyní stačí úrodu usušit a vychutnat zasloužené plody vaší trpělivé práce!

Časté chyby a tipy pro úspěch

• Nedostatečné zaplnění nebo přeplnění sítě: Najít správný moment pro přepnutí na květ chce trochu praxe. Pokud přepnete příliš brzy a síť je zaplněná třeba jen z poloviny, může zůstat část sítě prázdná a nevyužitá – tím přicházíte o výnos. Když naopak čekáte příliš dlouho a síť je už přehuštěná, nové výhony si budou vzájemně stínit a hůř se s nimi manipuluje. Řiďte se doporučením okolo 70–80 % a zohledněte charakter odrůdy (více sativa = přepínat dříve, více indica = později).
• Hrubá manipulace a lámání větví: Při proplétání větví mějte cit – zejména starší větve mohou zdřevnatět a snadno prasknout. Nikdy nelamte silou. Pokud už je větev moc tuhá, raději ji neohýbejte naplocho, nechte ji mírně nad sítí nebo ji přivažte v oblouku. Každé poškození rostlinu brzdí a otevírá cestu infekcím. ScrOG je low-stress trénink – cílem je ohýbat, nikoli lámat. Pomoci může i technika supercroppingu (kontrolované změkčení stonku promnutím mezi prsty), ale tu doporučujeme až pokročilejším pěstitelům.
• Zapomenutá péče o rostliny: Nenechte se ukolébat tím, že rostliny jsou „přivázané“ v síti. Po každém větším ohýbání nebo prořezávání sledujte, jak rostlina reaguje. Zalijte ji bezprostředně po tréninku – voda pomůže zmírnit stres. Pokračujte v pravidelné péči: zalévejte dle potřeby (v hustém porostu kontrolujte vlhkost substrátu, vrchní vrstva může schnout rychleji), hnojte přiměřeně fázi růstu či květu a udržujte prostředí (teplota, vlhkost) v optimálním rozmezí. Zdravé a silné rostliny zvládnou trénink lépe a odvděčí se vám.
• Nevhodná odrůda nebo metoda pro auto: Jak již zaznělo, ScrOG se nehodí pro samonakvétací odrůdy kvůli jejich omezenému času růstu. Pokud pěstujete automatické odrůdy, zvolte raději jen LST (ohýbání bez sítě) a případně mírné odlistění. ScrOG také není nutný u přirozeně nízkých a keřovitých rostlin, které mají spoustu postranních větví i bez zásahu – tam může stačit lehký trénink větví a podepření palic. Naopak pro dlouhé „vine“ sativy je ScrOG skvělý pomocník, jak je zkrotit.
• Obtížná manipulace s rostlinami: Pamatujte, že jakmile rostliny prorostou sítí, nelze už jednoduše hýbat květináči. Plánujte proto dopředu rozmístění rostlin i přístup k nim. Ideální je, pokud se ke všem rostlinám dostanete rukama – u větších sítí třeba ze všech stran. Zalévání může být obtížnější, když je celý povrch zakrytý sítí a listy; pomoci může zalévací konev s dlouhým úzkým hrdlem, případně instalace kapénkové závlahy.

ScrOG vs. jiné metody pěstování

ScrOG je jen jednou z metod tréninku rostlin. Pro lepší představu uvádíme stručné srovnání s dalšími populárními metodami indoor pěstování:

• SOG (Sea of Green, „Moře zeleně“): Na rozdíl od ScrOGu, kde pěstujeme pár větších rostlin rozprostřených do šířky, metoda SOG spoléhá na větší počet malých rostlin na stejné ploše. Pěstitel v SOG často dává třeba 9–16 rostlin na 1 m², nechává je jen krátce růst (minimální vegetativní fáze) a brzy přepíná na květ. Každá rostlina vytvoří jednu hlavní palici a roste přirozeně bez ohýbání přímo vzhůru. Výsledkem je „moře“ malých rostlin s jedním vrcholkem. Výhoda SOG: rychlá sklizeň a možnost více cyklů do roka, protože není třeba dlouho trénovat. Také odpadá práce s proplétáním – rostliny rostou přirozeně. Nevýhoda: potřebujete mnoho sazenic (často klony) stejné odrůdy, a pokud máte legislativně omezen počet kusů, SOG nepřipadá v úvahu. Výnos na plochu bývá srovnatelný se ScrOG, ale je dosažen jinou cestou – velkým počtem rostlin místo rozvětvení několika málo rostlin.
• LST (Low Stress Training, ohýbání bez stresu): LST označuje jakoukoli metodu, kdy rostliny jen ohýbáte a vyvazujete, aniž byste je řezali. Klasické LST spočívá třeba v tom, že hlavní stonek mladé rostliny ohnete a přivážete vodorovně k okraji květináče, takže se spodní větve vzpřímí a stanou novými vrcholy. Ve výsledku získáte vícevrcholový keřík bez jediného střihu. LST lze považovat za takový jednodušší předstupeň ScrOGu – princip (srovnat výšku vrcholů) je stejný, jen se nepoužívá síť. Výhoda LST: je velmi šetrné a vhodné i pro začátečníky či automaty (neriskujete šok z řezu). Nevýhoda: bez sítě nedosáhnete tak perfektně rovné a rozlehlé plochy, rostlina má tendenci se zase zvedat vzhůru. ScrOG vlastně LST posouvá o úroveň výš tím, že síť drží desítky výhonů na ploše zároveň a umožní opravdu maximální rozprostření rostliny. Ideální je kombinace LST + ScrOG – například lze už v rané vegetativní fázi ohnout hlavní stonek do pravého úhlu (LST), rostlina se pak více rozvětví, a tyto větve pak pokračujete vést pod sítí. Tím získáte náskok v zaplňování sítě. Obě metody se krásně doplňují.
• Topping/Fimming (zaštipování vrcholku): Topping jsme již zmiňovali – je to prosté seříznutí hlavního vrcholu pro získání dvou nových hlavních větví. FIM je podobný, jen se neodstřihne celý vrcholek, ale jen jeho část, což může dát i 3–4 nové výhony. Tyto techniky patří mezi HST (high stress training), protože rostlinu krátkodobě šokují – ta se ale odmění bohatším větvením a více vrcholy. ScrOG a topping se často kombinují (topping je v podstatě součást postupu ScrOG, viz výše krok 2), ale můžete pěstovat i topping bez ScrOGu. Například někdo rostlinu opakovaně zaštipuje a vyváže (main-lining, manifold) pro dosažení 8 či více symetrických hlavních větví, které pak nechá kvést volně (bez sítě). Výhoda samostatného toppingu: snadná technika, která zajistí více vrcholů i bez sítě. Nevýhoda: rostlina sice získá více kol, ale stále může růst do výšky nerovnoměrně. ScrOG tento problém řeší – sjednotí výšku a nasměruje všechny větve tam, kam chcete. Pro úplnost, existují i další HST metody jako supercropping (nalomení stonků pro podporu růstu) či lollipopping (odlistění spodu, které jsme aplikovali v rámci ScrOG). Každá má své místo – v tomto seriálu se jim věnujeme postupně. ScrOG z nich využívá to nejlepší: ohýbání, zaštipování i odlistění, takže je to komplexní metoda maximalizace výnosu.

Závěr

Metoda Screen of Green (ScrOG) patří k nejefektivnějším pěstitelským technikám pro indoor pěstování konopí. Za cenu trochu delšího času a péče navíc dokáže výrazně zvýšit sklizeň, zlepšit kvalitu palic a využít každý centimetr vašeho pěstebního prostoru. Pro začínající pěstitele může ScrOG znít složitě, ale jakmile pochopíte princip, jde hlavně o trpělivost a důslednost – postupně ohýbat větvičky a starat se o rostliny. Výhodou je, že se toho při ScrOGu hodně naučíte o růstu konopí a reakcích rostlin na trénink. Budete doslova v denním kontaktu se svými rostlinkami, které vám ukážou, jak na vaše zásahy reagují.

Nebojte se tedy ScrOG vyzkoušet, i když jste laik nebo nováček. Začněte třeba s jednou nebo dvěma rostlinami, dodržujte výše popsané zásady a uvidíte, že vás pohled na bujný zelený koberec palic pod lampou ohromí. 😉 Pěstování je z velké části o experimentování a hledání optimální metody pro vaše podmínky – a ScrOG by ve vašem indoor arzenálu rozhodně neměl chybět. Hodně štěstí a ať vám to roste! 🚀